Skip to main content

Ulrich Aeberhard

Z jeho manželství vyšli dva synové. Vedle svého zaměstnání vystudoval učitelský seminář pro učitele hudby, specialisovaný pro školní zpěv a hru na housle a vyučoval potom na kantonální škole v Oltenu.

I přes mnohé vlohy a zvláštní nadání zůstal prostým, bohabojným a opravdu pokorným člověkem.Vždy znovu opakoval: «Neděkujte mně, ale tomu, který nám vše dává.» Jako kněz varoval lid ve svém společenství, aby se nenadřazoval nad ostatní slovy: «Mnozí mohou být u Božího trůnu před vámi.»

Svůj hlavní úkol viděl ve sjednocení všech křesťanů. Ustavičně zdůrazňoval to, co náboženstvím spojuje. Zdůrazňoval důležitost úcty před každým člověkem a lásky k celému Stvoření. Stavěl se proti usmrcování nastávající života v mateřském lůně, varoval před manipulací genů, trpěl s tisíci zvířat, která jsou v pokusech ročně strastiplně obětována a zvláště se všemi bližním ve válčících zemích, s postiženými pohromami, s hladovějícími, s nemocnými, s toxikomany, s nezaměstnanými a se všemi, kteří v naší společnosti trpí duševní prázdnotou.

Shodně s Ježíšovým kázáním o blahoslavenství, se snažil svou celou bytostí stavět mosty mezi lidmi a smiřovat a byl připravený nechat se pomlouvat a pronásledovat. Základní teze jeho života a kněžské působnosti byla: «Jsme jako slabí poslaní ke slabým se zvláštním úkolem.» V roce 1987 nalezl zesnulý spolu se svou ženou cestu k Dílu milosti sv. Michaela v Dozwilu. Co uslyšel od Pavla Kuhna z praktické psychologie, mohl od toho dne aplikovat a posílit sebe na těle a duši. Aniž by chtěl a bez ovlivňování jakýmkoli člověkem, byl překvapen dary milosti Svatého ducha.

Tak jako apoštol a evangelista Matouš zobrazovaný s perem v ruce a s andělem, který mu slova diktuje, tak byla jeho ruka po modlitbě andělem pohybována a on obdržel ke svému velkému podivu, velkým oblým rukopisem napsaná zjevení od svého anděla. Kniha «Velký průvodce Bible» z vydavatelství Droemer- Knauer vysvětluje: jedná se o Bohem vedený způsob psaní, při kterém, nezávisle na vůli nebo intelektu pisatele, Boží duch přináší svá zjevení. Po dlouhém ověřování těchto zjevení byl povolán, aby jako kněz a prostředník mezi Bohem a lidmi působil po boku Pavla Kuhna. Byl nástupcem zesnulé paní Marie Gallati, jejímž prostřednictvím vedl 25 roků Svatý archanděl Michael Dílo milosti v Dozwilu.

Dokázal s obdivuhodnou energií po mnoho roků vykonávat své milované zaměstnání jako učitel hudby v kantonální škole v Oltenu a zároveň své poslání kněze. Z Božího ducha obdržel v pozdních devadesátých letech pověření k výstavbě školy a kliniky. Tomuto záměru se věnoval společně s mnohým kompetentními osobami uvnitř a mimo Díla milosti sv. Michaela. Provoz homeopatické lékařské praxe a oddělení terapie hudbou byl zahájen. Byl zahájen lékařský výzkum speciálně pro nemocné rakovinou. V roce 2006 mohl být zahájen provoz Pestalozziho školy v Sulgenu.

S nadšením doprovázel mladistvé v prázdninových táborech a posiloval je ve víře. Byl jim vzorem ve vyrovnaném utužování těla, ducha a duše.

Hudba byla jeho životním elixírem, čerpal z ní sílu jak v nejtěžších, tak i v radostných chvílích. Stavěl své muzikální schopnosti do služeb k usmíření mezi lidmi ve smyslu Alberta Schweitzera, který řekl: «Každá dobrá a hluboce pociťovaná hudba, zda světská nebo nábožná, se pohybuje ve výškách, kde se umění a víra mohou kdykoliv setkat.» Uvedl mnoho velkých děl a nacvičil sborové partie. Jako poslední dílo zazněly pod jeho vedením v roce 2000 Bachovy Pašije sv. Matouše. Na podzim roku 2002 začal pociťovat nepříjemné bolesti.

Když se v únoru roku 2003 musel podrobit těžké operaci, určil své nástupce povoláním Willyho Bolligera z Oltenu a Tomáše Grabera z Rorschacherbergu. I přes různé operace byl až do 20. srpna 2002 skoro vždy přítomný na bohoslužbě. V úterý večer, 30. září 2003, směl v kruhu své rodiny vejít do duchovního světa, kde již není žádné bolesti a žádného smutku. Všichni zesnulému děkujeme a hluboce se klaníme před jeho činy prokázanou lásku.

nazpět

Projev na pohřbu

Pojednání na téma o manipulaci s geny